Jak na vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti

Co je to spoluvlastnictví?

Je-li nemovitost ve vlastnictví více osob, přičemž každé z nich náleží určitý podíl na ní, jedná se o podílové spoluvlastnictví. Podíl každého spoluvlastníka je vyjádřen v procentech nebo zlomcích a odráží, jak velký díl nemovitosti každému spoluvlastníkovi patří.

Každý spoluvlastník má právo nakládat se svým podílem samostatně, což znamená, že jej může prodat, darovat nebo zatížit například hypotékou, aniž by k tomu potřeboval souhlas ostatních spoluvlastníků. 

Podílové spoluvlastnictví může vzniknout například v dědictvím, koupí nebo darováním části nemovitosti.

Vypořádání spoluvlastnictví

Ze zákona nemůže být nikdo nucen setrvat ve spoluvlastnictví. Důvody, proč se spoluvlastníci rozhodnou pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, jsou různé. Může jít o neshody ohledně údržby nemovitosti, rodinné rozepře či finanční důvody. Ideální je uzavřít s ostatními spoluvlastníky dohodu o vypořádání spoluvlastnictví, ale ne vždy to je možné. V těchto případech se můžete obrátit na soud.

Způsoby vypořádání spoluvlastnictví

Soud na návrh spoluvlastníka, zpravidla po provedeném dokazování, rozhodne o vypořádání spoluvlastnictví a případně o jeho zrušení. Při určení způsobu rozdělení je soud vázán zákonem, který stanovuje přesné pořadí formy vypořádání. Existují tři způsoby:

1. Rozdělení věci

Soud primárně rozhodne o rozdělení nemovitosti mezi jednotlivé spoluvlastníky. To je však možné pouze v případě, že nově vzniklé nemovitosti bude možné po rozdělení užívat. V praxi se zpravidla jedná o rozdělení domu na bytové jednotky, které jsou rozděleny mezi spoluvlastníky.

Uvedený postup však nelze aplikovat na nemovitosti, které by po rozdělení výrazně klesly na hodnotě nebo by nesloužily svému původnímu účelu. Příkladem může být zemědělský pozemek, jehož jednotlivé části by po rozdělení nebylo možné účelně obdělávat, případně by k nim nebyl zajištěn přístup

Mohou nastat i případy, kdy nemovitost lze rozdělit avšak ne přesně podle spoluvlastnických podílů. Jako příklad může sloužit rodinný dům, který nejde rozdělit na dvě stejně velké poloviny. Ten ze spoluvlastníků, který po rozdělení získá větší část domu “vyplatí” druhého ze spoluvlastníků, co do nadbytku podílu.

2. Přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků

Není-li shora popsané rozdělení věci možné, přikáže soud věc jednomu ze spoluvlastníkům. Ostatním spoluvlastníkům je vyplacena finanční náhrada. Výše přiměřené náhrady je určena soudem, zpravidla na základě znaleckého posudku. 

Volba spoluvlastníka, kterému bude věc přikázána, je na rozhodnutí soudu. Ten bude posuzovat nejen to, jak se do té doby jednotliví spoluvlastníci o věc starali, ale také jejich finanční možnosti, aby byli s to ostatní “vyplatit”.

3. Prodej věci

Nelze-li věc reálně rozdělit ani přikázat jednomu ze spoluvlastníků, rozhodne soud o jejím prodeji ve veřejné dražbě. Spoluvlastnictví však zaniká až v momentě prodeje nemovitosti a rozdělení výtěžku mezi jednotlivé spoluvlastníky. V případě, že k prodeji nemovitosti a rozdělení výtěžku nedojde, zůstává nemovitost i nadále ve spoluvlastnictví.

Závěr

Vypořádání spoluvlastnictví může být složitý proces, který vyžaduje pečlivé zvážení právních i praktických aspektů. Nejlepší je, když se spoluvlastníci dohodnou, protože to může ušetřit čas, peníze a vyhnout se zbytečným sporům. Ať už potřebujete asistenci při jednání o dohodě, nebo jste nuceni obrátit se na soud, díky podpoře zkušeného právníka a správným informacím můžete celý proces výrazně usnadnit a urychlit. Neváhejte nás oslovit, abychom vám pomohli projít touto situací co nejplynuleji a bez zbytečných komplikací.