Co dělat, když vám od soudu přijde výzva k vyjádření

Co vám od soudu může přijít?

V první řadě vám určitě dorazí výzva, abyste se k žalobě vyjádřili. Její forma je ale rozhodující. Může obsahovat jen obecnou informaci, že vám soud dává na vědomí žalobu a žádá o vyjádření například do 15 dnů. Rozhodně nedoporučujeme takovou výzvu ignorovat, pokud ale nestihnete odpovědět v poskytnuté lhůtě, nemusí to být problém, kromě toho že vás soudce nebude mít nejraději.

Druhou možností je takzvaná kvalifikovaná výzva. Už samotným obsahem je výrazně delší a obsahuje poučení o povinnosti se vyjádřit v určité lhůtě (zpravidla 30 dnů), jinak se vystavujete riziku vydání rozsudku pro uznání.

Rozsudek pro uznání

Rozsudek pro uznání je postup, kterým soud může žalobci zcela vyhovět. Kdy tak může učinit?

1.    Žalovaný nárok žalobce výslovně uzná, ať už písemně nebo při soudním jednání.

2.    Žalovaný se nedostaví k přípravnému jednání, ačkoli k němu byl řádně předvolán.

3.    Žalovaný se nevyjádří, ačkoli to po něm soud kvalifikovanou výzvou žádá.

I když se to může zdát přehnaně přísné, původní smysl kvalifikované výzvy je v pořádku, funguje totiž jako bič na zdržovací taktiky a obstrukce. Zákon uvádí, že kvalifikovanou výzvu lze vydat pouze v případě, že je nárok dostatečně podložený tvrzeními a důkazy ze strany žalobce. Bohužel, dnes si je soudy navykly vydávat jako na běžícím páse.

Proč k tomu tak často dochází? Soudy si tím vlastně ulehčují práci. Pokud se totiž jinak aktivní žalovaný omylem zpozdí pouze o pár dnů, následuje vydání rozsudku pro uznání a soudce má ukončenou věc do výkazu. A to i v případě, že jsou námitky žalovaného relevantní.

Závěr

Pokud nechcete vydání rozsudku pro uznání riskovat a hodláte uplatnit svoji obranu včas, mějte na paměti, že nestačí pouze sdělit, že s nárokem nesouhlasíte. Je potřeba alespoň stručně vylíčit, proč se nárok žalobce nezakládá na pravdě nebo že je například uplatněn v jiné výši.